Na zahájení nové divadelní sezóny nastudovali v Dlouhé premiéru hry Pier PaolaPasoliniho Teoréma. Pasolini v roce 1968 napsal nejprve knihu a poté natočil film.
Do domu středostavovské rodiny přijíždí tajemný cizinec. Nevíme, kdo to je, ale brzy se ukáže, proč přijel: do vyprahlého prostředí stereotypu bez cíle přináší mimořádný cit. Jediným aktem změní život všem: otci, schopnému podnikateli, osamělé matce, panenské dceři, nejistému synovi i vykořeněné služce. Po jeho odjezdu už nic není jako dřív… Příběh slavného italského filmaře má rysy mýtu, dotýká se základních křesťanských otázek, ale i smyslu umění a tvorby; hledá význam lásky a naplnění v životě, rozvrací konvence, a přitom je jemný, citlivý a záhadný. Přináší svět obrazů, svět, v němž slova nemají smysl, protože máme už konečně nechat promluvit srdce. Cizinec otvírá rodině cestu k nalezení nových impulsů smysluplného bytí. Hra vrcholí otcovým symbolickým zřeknutím se majetku – vysvlečením se do naha, předáním továrny dělníkům a odchodem do pustiny u Etny, krajiny evangelia. Služka Emílie odejde do rodné vesnice, kde koná zázraky.
Shlédli jsme originální inscenaci, která se vymyká repertoáru Dlouhé. Představení trvá 1.35 h bez pauzy, není určeno pro diváky do 18 let z důvodu explicitního sexuálního obsahu. Režie, výkony herců i výprava a hudba do sebe hezky zapadají a výsledkem je povedená inscenace. V divadelní inscenaci i v původním filmu je absence mluveného slova, zazní pouze 932 slov.
Obsazení
Matyáš Řezníček– Host, Pavel Batěk-Paolo, otec, Klára Oltová– Lucia, matka, Štěpánka Fingerhutová– Odetta, dcera, Samuel Toman -Pietro, syn, Marie Turková– Emilia, služka, Magdalena Zimová– Emilia, služka, Miroslav Zavičár -Angelino, pošťák ,Jan Staněk– Mladík
Další tvůrci
Režie Jakub Čermák, Scénář Jakub Čermák, Marta Ljubková, Dramaturgie Marta Ljubková, Výprava Pavlína Chroňáková, Martina Zwyrtek Hudba Matěj Kotouček, Pohybová spolupráce Jan Razima, Asistentka režie Zuzana Kolomazníková
Výkony herců
Matyáš Řezníček jako Host, Pavel Batěk v roli otce Paola, Klára Oltová jako matka Lucie
Samuel Toman jako syn Pietro i Štěpánka Fingerhutová v roli dcery Odetty odvedli skvělé výkony. Velmi dobře se rovněž zhostili svých menších rolí Marie Turková a Magdalena Zimová v roli služek, Miroslav Zavičár v roli pošťáka Angelina i Jan Staněk jako Mladík.
Režisér Jakub Čermák (nar.1980) začínal jako režisér undergroundové umělecké scény. Dnes je výraznou osobností tuzemské divadelní režie. Na konci roku 2022 obdržel cenu Divadelních novin v kategorii Alternativní divadlo za inscenaci Happy end v hotelu Chateau Switzerland. Divadelní a operní režisér, příležitostný herec a performer, dramatik a až do roku 2024 celých 20 let frontman uměleckého gangu Depresivní děti touží po penězích, dramaturg pražské kulturní sluje Venuše ve Švehlovce. Na existenci filmu Teoréma ho upozornil Zdeněk Troška, když mu bylo asi 16 let. Režisér říká: „Dlouho se mi ale nepodařilo jej vidět. Občas dávali v Ponrepu Pasoliniho retrospektivu či přehlídku, ale Teoréma tam nikdy nebyla. Mluvíme o dávné historii, kdy snad nebyla ani DVD! Teoréma se tak stala záhadou mého mládí, uměleckým utajeným šperkem, po kterém jsem toužil. A pak ho jednou Ponrepo uvedlo. Zamiloval jsem se. Při práci na Teorémě jsem myslel na ty okamžiky, kdy mě někdo opustil nebo jsem ztratil někoho, kdo pro mě byl po nějaký čas kriticky důležitý, milovali jsme se. A najednou je to pryč. Tato situace se stane hrdinům naší inscenace, setkání s Hostem je pro ně intenzivní, krásné, opojné, ale skončí. Jak to udělat, aby bolest ze ztráty nezničila všechno cenné. Je to taková zátěžová zkouška. Chtěl bych, abych z každého setkání dokázal získat a nepopřít to dobré, co jsem cítil, když jsme si byli blízcí. A přeju totéž postavám Teorémy“. Čermák od příštího roku bude uměleckým šéfem činohry Jihočeského divadla v Českých Budějovicích.
Dramaturgyně Marta Ljubková (nar. 1975) vystudovala bohemistiku na Filosofické fakultě UK a dramaturgii na Katedře alternativního a loutkového divadla DAMU. Bezprostředně po dokončení studií se věnovala literární kritice a redaktorské práci. V angažmá začínala v Západočeském divadle Cheb, později spolupracovala s Divadlem Petra Bezruče v Ostravě. V činohře Národního divadla se v sezóně 2014/2015 stala šéf dramaturgyní pod uměleckým vedením Daniely Špinar. V průběhu sedmi sezón hledala smysl dnešního ND. Během svého působení v ND začala učit na KALD DAMU a zároveň přednášela a psala o českém divadle, zejména o dramaturgii, a zároveň se přiblížila tanečnímu divadlu. Tanec, dramaturgie, škola a nezávislé divadlo je to, čím se hlavně zabývá dnes. Nyní je ve svobodném povolání a v lednu 2025 se stane dramaturgyní Dejvického divadla. „Teoréma zkoumá co se stane, když člověk žije v nějaké pozici tak spokojeně, že už se ani neptá, jestli by se dalo existovat jinak. A najednou se vám v životě stane něco, co úplně změní vaši perspektivu,“ vysvětluje Ljubková
Choreograf a tanečník Jan Razima vystudoval současný tanec na Konzervatoři Duncan Centre a následně choreografii na Akademii múzických umění v Praze. Je autorem několika celovečerních tanečních inscenací a v současnosti působí též jako umělecký ředitel spolku Dočasná Company, který sdružuje několik tvůrčích talentů z nastupující generace české taneční scény.
Martina Zwyrtek je absolventka Ateliéru scénografie JAMU, scénografka a kostýmní výtvarnice. Žije v Brně dříve spolupracovala mj. s divadlem Feste a Národním divadlem Brno, v poslední době tvoří zejména s režisérem Jakubem Čermákem, v Divadlo na Fidlovačce či v Horáckém divadle Jihlava. Zdařilou výpravu k Teorémě vytvořila spolu s Pavlínou Chroňákovou.
Hudbu, která dobře doplňuje a podbarvuje inscenaci vytvořil Matěj Kotouček.
Pier Paolo Pasolini (1922-1975)) byl italský básník a prozaik, filmový režisér a scenárista.
Narodil ve vojenské rodině. Vystudoval univerzitu v Bologni a po válce působil jako středoškolský učitel. Pro svou homosexualitu byl však v roce 1949 propuštěn a rovněž vyloučen z komunistické strany. Byl významnou osobností veřejného a politického života a jeho účast v něm vyvolávala četné kontroverze. Spolupracoval s F. Fellinim na filmu Cabiriiny noci. V roce 1964 natočil Evangelium svatého Matouše. Jedno z nejznámějších zpracování pašijového tématu života a umučení Ježíše Krista, v němž Pasolini použil striktně doslovné citace z Matoušova evangelia. Film Teoréma natočil Pasolini v roce 1968, premiéru měl na festivalu v Benátkách a získal cenu OCIC, římským soudem byl obviněn z obscenity a film byl zakázán. Následující soud Pasolini vyhrál a film byl soudně prohlášena za poetické dílo. Autorem hudby je Ennio Morricone, který obdržel Oscara za celoživotní dílo. Pasolini označil Teorému za „sémioticko-erotickou zprávu“, za „báseň ve formě výkřiku zoufalství“. Mnohé z Pasoliniho filmů byly zakazovány jako pornografie, mnohé jsou těžko snesitelné dodnes. Skandály a aféry jej provázely i v soukromí, protože se netajil svou homosexuální orientací, ani levicovým smýšlením. Pasoliniho nejslavnější a zároveň nejkontroverznější film Saló aneb 120 dní Sodomy (1975) byl soudně zakázán v Itálii a v Německu. Krátce po jeho dokončení byl režisér v noci 1. listopadu1975 brutálně ubit holí a přejet vlastním autem na pláži v Ostii u Říma.
Jaromír Hampl Foto: Divadlo v Dlouhé
