Bez svého zakladatele prof. Jana Schmida, který v červnu zemřel ve věku nedožitých 88 let, vstoupila Ypsilonka do sezony 2024/25. Svou 60. divadelní sezonu zahájila novou verzí inscenace „Prodaná nevěsta aneb Pojď domů, ona brečí“ z roku 1996 pod názvem Vyprodaná nevěsta.
Prodaná nevěsta v podání Ypsilonky se stala legendou. Za pětadvacet let měla přes 400 repríz. Vzkaz tvůrců obnovené inscenace:
„Prodanou nevěstu jsme se rozhodli obnovit z několika důvodů. Jednak jako poctu Janu Schmidovi a jeho unikátní divadelní metodě, kterou máme všichni v krvi a kterou bychom rádi nadále rozvíjeli a dále jako jeden z vrcholů oslav šedesátého jubilea Ypsilonky, které v divadelních sezónách 2023/2024 a 2024/2025 slavíme. Zároveň se znovuuvedením naší „Prodanky“ připojujeme k oslavám letošního výročí Bedřicha Smetany. A v neposlední řadě je to proto, že se při tomto představení vždycky v zákulisí královsky bavíme. Věříme, že naši diváci v hledišti si „Prodanku“ užijí a budou ji mít i v obnovené podobě stejně rádi jako my.“
Historie Prodané nevěsty
Komickou operu o třech dějstvích Prodaná nevěsta napsal Bedřicha Smetany na libreto Karla Sabiny. Bedřich Smetana ji napsal v letech 1863–1866, světovou premiéru měla 30. května 1866 v Prozatímním divadle v Praze. Zásluhou Emmy Destinnové byla v roce 1909 uvedena také v Metropolitní opeře v New Yorku, kde premiéru 19. února 1909 dirigoval Gustav Mahler. Je znám Sabinův výrok, že kdyby byl býval tušil, čím Prodaná nevěsta bude, byl by si býval dal na textu více záležet. Prodaná nevěsta je považována za českou „národní operu“ a část melodií zlidověla. Prodaná nevěsta byla původně rozdělena pouze do dvou aktů, řada dnes velmi známých a populárních čísel a výstupů v ní původně vůbec nefigurovala, a navíc byla psána jako singspiel– místo zpívaných recitativů obsahovala mluvenou prózu. Vývoj opery k definitivnímu tvaru trval 4 roky. Smetana nahradil prozaické pasáže recitativy, aby opera získala podobu uceleného hudebního díla. Definitivní verze Smetanovy Prodané nevěsty měla premiéru v Praze 25.září 1870.
Tvůrci inscenace Podle libreta Karla Sabiny a hudby Bedřicha Smetany
Úprava a režie : Jan Schmid
Režijní vedení obnovené inscenace: Jan Jiráň a Miroslav Kořínek
Dramaturgie: Jaroslav Etlík a Zdeněk Hořínek
Dramaturgická spolupráce – obnovená inscenace: Pavla Nohýnková
Hudební adaptace a nastudování: Miroslav Kořínek
Scéna: Miroslav Melena byl výraznou osobností české scénografie a divadelní architektury. Přes čtyřicet let byl spolupracovníkem Studia Ypsilon jako scénograf. Zde vytvořil přes sedmdesát scénických výprav Jako architekt rekonstruoval a přestavěl desítky českých divadel. Povedená scéna k Prodané nevěstě z roku 1996 je jednoduchá ale velmi působivá. Zadní stěnu jeviště tvoří opona s namalovaným puzzle. Před ní je stůl s židlemi s májkou. V rohu je pak piano.
Kostýmy: Šárka Havlíčková – Pestré a zdařilé kostýmy souzní s inscenaci.
Hrají: Petr Vršek (Jeník), Markéta Plánková (Mařenka), Jiří Lábus (Kecal), Jiřina Vacková nebo Máša Málková (Ludmila), Pavel Nový (Principál), Petr Vacek (Vašek), Zuzana Měsíčková (Háta), Renata Rychlá (Esmeralda), Bára Skočdopolová (Vendulka), Martin Janouš (Indián), Jan Jiráň (Krušina), Miroslav Kořínek (Smetana), Daniel Šváb nebo Jan Bradáč (Mícha), Roman Mrázek nebo Kryštof Mende (Komediant)
Všichni herci s obrovskou chutí a radostí hrají i improvizují, tak jak je v Ypsilonce zvykem, Pochvalu zaslouží bez výjimky celý ansámbl. Představení rychle plyne, nemá žádné hluché místo. Herci vytvořili jednolitý kolektiv mladí dobře zapadli. V titulních rolích Jeníka a Mařenky excelují Petr Vršek a Markéta Plánková. Dobře zvládli i pěvecké party. Výborní jsou Jiří Lábus v roli Kecala, Jan Jiráň jako Krušina, Vašek Petra Vacka i Principál Pavla Nového. Miroslav Kořínek obstaral v roli Smetany klavírní doprovod.
Jaromír Hampl Foto: archiv Ypsilonky
