Na konci ledna se na kamenné scéně Divadla Ungelt odehrála premiéra britské hry Všechny báječný věci. V hlavní roli monodramatu se představil Richard Krajčo. V současnosti účinkuje i v divácky oblíbené inscenaci Deštivé dny (za roli Dennyho získal Cenu Thálie 2012). Režisérkou nové „one man show“ je jeho žena, Karin Krajčo Babinská.
Jde o vaši první divadelní spolupráci. Jak k ní došlo?
KARIN: „Když nás asi před pěti lety oslovili, jestli bychom nechtěli dělat něco dohromady, řekla jsem si: „Já jsem divadlo ještě nikdy nedělala, tak by to pro mě mohlo být zajímavý.“ Nesmírně si vážím Richarda jako herce. Já osobně jako režisér a jeho žena musím říct, že je pro mě jednou z nejvýraznějších hereckých osobností své generace.“
RICHARD: „Chtěl jsem si poprvé vyzkoušet monodrama. Herectví je pro mě víceméně pořád koníček, i když vím, že je to moje povolání, vystudoval jsem ho. Ale více tíhnu ke kapele. Hodně jsem si toho už odehrál a splnil. Říkal jsem si, že jediné, co mi v repertoáru chybí, je monodrama. A protože jsme nic nemohli najít, zadal jsem si do googlu „nejúžasnější monodrama na světě“ a vyjelo mi několik titulů. Mezi nimi byly i Všechny báječný věci. Když jsem si pročítal, o čem to je, tak mě zaujaly. Když nám přišel text, byli jsme s Karin každý na jiném místě.“
Kde?
KARIN: „Já jsem seděla v baru s kamarádkou.“
RICHARD: „Já jsem jel na zájezd s Deštivými dny do Havířova. Byl jsem ve městě, kde jsem divadlo začal hrát. Ještě, než to představení začalo, tak jsem celou hru přečetl.“
Jak jste reagovali po přečtení?
KARIN: „Já jsem měla to štěstí, že kamarádka lékařka byla odvolaná k operaci. Takže jsem hodinu a půl seděla sama v baru. Hru jsem si přečetla a okamžitě jsme si volali a říkali: „Ty jo, to je ono. To je to, co jsme hledali!“ Hra má neuvěřitelný přesah, je terapeutická a léčivá. Je to hra, která v dnešní době má schopnost otevřít lidem jiný vnímání. Ukázat jim všechny báječný věci, pro který má smysl žít. Vyprávět o tom, že i v těch nejmenších a nejbanálnějších věcech se skrývá krása. To je poselství, který v dnešní době může být obrovským přínosem a dávat naději.“
RICHARD: „A mě samozřejmě velmi lákalo to, že hra je interaktivní. Hrajete a v určitou chvíli se několik diváků, které si během večera vyberete, promění v postavy příběhu. Vytáhnete si je na jeviště a oni tam s vámi něco ztvárňují. To je zajímavé i v tom, že pokaždé to bude jiné. Bude tam jiný táta, jiná profesorka, jiná má budoucí žena. Každý z těch lidí s vámi komunikuje jinak. Pro herce je to zajímavé, nutí vás to improvizovat.“
Jakou roli tedy Richard ztvárňuje?
KARIN: „Richard je jakýmsi vypravěčem, který sugestivně provází diváky celým představením a neustále se proměňuje. Chvilku je malý dítě, chvilku puberťák, pak dospělý muž, vypravěč, chvilku je šťastný, chvilku nešťastný. Všichni, kdo to viděli, se shodují na jedné věci: Je to neustálá houpačka emocí.“
Termíny představení a informace o vstupenkách najdete na www.divadloungelt.cz.
