Po patnácti letech se na repertoár Národního divadla vrací barokní opera – tentokrát je to proslulá „comédie lyrique“ Jeana-Philippa Rameaua, Platée. Ta v historii Národního divadla ani Státní opery nebyla dosud uvedena. Režie se ujalo tvůrčí duo SKUTR (Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský), hudebního nastudování Václav Luks, umělecký šéf barokního orchestru Collegium 1704 a vokálního ansámblu Collegium Vocale 1704.
Tvůrcem francouzské národní opery (autor první francouzské opery Cadmus et Hermione z roku 1673) je paradoxně původem Ital Jean-Baptiste Lully (Giovanni Battista Lulli). Do Paříže se dostal z Florencie v r. 1646. Typ opery, kterou definoval Lully – tzv. tragédie-lyrique – byl především dvorskou záležitostí úzce spjatou s Versailles. Z původní lyrické tragédie se poté vyvinulo ještě několik podžánrů jako opéra-ballet nebo comédie-lyrique. Tradičně hrál ve francouzské opeře velkou úlohu balet. Tanec byl důležitou součástí života na dvoře Ludvíka XIV., který byl vynikající tanečník na profesionální úrovni. Balet byl pro něj vizitkou dvora. Při dirigování jedné ze zkoušek se Lully udeřil bodcem těžké barokní taktovky do palce pravé nohy, který se v důsledku nedostatečné hygieny zanítil. Lully odmítal amputaci probodnutého prstu (a později celé nohy), kterou lékaři radili. Zánět se rozšířil a v březnu 1687 Lully zemřel.
Komedii o šeredné nymfě, která si nechá namluvit, že ji miluje sám nejvyšší bůh Jupiter, si v roce 1745 vybral spolu se dvěma jinými operami francouzský panovník Ludvík XV. k oslavám sňatku svého syna se španělskou infantkou Marií Teresou, o níž se proslýchá, že prý příliš krásy nepobrala. O tom, zda měla být volba Rameauovy Platée záměrně jakýmsi poťouchlým žertem budoucího infantčina tchána, se můžeme jen dohadovat. Pokud tomu tak bylo, pak byla králova dramaturgická volba skutečně trefná (a značně nekorektní) i z jiných důvodů. Rameauova Platée si totiž nedělá legraci jen z jedné víly-ošklivky, nýbrž také ze samotné „posvátné“ společenské instituce: z chorobně žárlivých manželek a ovšem i z bázlivých, a proto velmi vynalézavých manželů, jimž se nejrůznější partnerské trable nevyhýbají, ani když jsou sami olympskými bohy.
Režisérská dvojice SKUTR (Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský) se přitom inspirovala jak tím, že se světová premiéra Rameauovy Platée odehrála na svatbě, tak i alegorickým prologem, v němž se z vína zrodí Komedie. „Pokusili jsme se propojit prolog s dalšími jednáními, což není obvyklé. Za tímto účelem nám posloužila právě svatba, která se z prologu přelije přirozeně i do dalšího děje. V pokročilejší hodině hosté na svatbě, kde nevěsta žárlí na ženicha, objeví akvárium s žábou a my se propadneme do světa tohoto akvária,“ vysvětluje Lukáš Trpišovský. Do určité míry přitom vycházeli i z některých inscenačních prvků barokní opery. „Objeví se určité principy – propadlo, létací stroj. Vše ale v současné estetice – a s nadsázkou v estetice akvária…Je ale pravda, že současné divadlo v podstatě z barokních principů vychází a navazuje na ně. Ve spojení s Rameauovou hudbou, jež je plná nejrůznějších zvratů a prudkých změn nálad, které hudební nastudování Václava Lukse ještě zvýrazňuje, půjde určitě o veliký zážitek. Pro nás už to během zkoušek zážitek je.“
Hudební nastudování Václavem Luksem, zakladatelem barokního orchestru Collegium 1704 a vokálního ansámblu Collegium Vocale 1704, je pro inscenaci zásadní. Pro Platée je Orchestr Státní opery rozšířen o klíčové hráče Collegia 1704 a spoluúčinkuje též soubor Collegium Vocale 1704. „Byl jsem velmi příjemně překvapen, jak flexibilní je Orchestr Státní opery. Rameauova hudba je velmi specifická a představuje i v kontextu barokní hudby nelehkou výzvu i pro specializovaný soubor. Velmi mě potěšilo, jak vstřícně hudebníci Orchestru Státní opery přijali hudebníky Collegia 1704 a jak se nám společně daří překrásnou, ale nelehkou Rameauovu hudbu rozeznít,“ vysvětluje Václav Luks.
Podle Václava Lukse klade francouzská barokní opera vysoké nároky na specifické hlasové
obory. „Ve Francii se neujal kult kastrátů ani užití kontratenorů a role hlavních mužských hrdinů byly komponovány pro velmi vysoké a pohyblivé tenory, kteří se označovali jako haute-contre. Rameau svěřil v opeře roli žabí nymfy Platée tomuto typu tenoru a obdařil ji mimořádně náročným partem,“ vysvětluje. Proto je rád, že roli Platée ve Státní opeře zpívá Marcel Beekman, jeden ze tří tenoristů, kteří tuto mimořádnou roli zpívají na světových scénách. „Myslím, že díky tomu, že za scénickou realizací stojí režisérská dvojice SKUTR, můžeme očekávat hravý, nápaditý a zábavný večer. S Václavem Luksem, který je zodpovědný za hudební nastudování, jsme získali absolutního odborníka na tento repertoár. Shromáždil skvělý ansámbl sólistů, přivedl vlastní sbor a několik klíčových hudebníků, kteří společně s Orchestrem Státní opery předvedou tuto bohatou a podmanivou hudbu,“ dodává Per Boye Hansen, umělecký ředitel Opery Národního divadla a Státní opery.
Platée
Hudba: Jean-Philippe Rameau
Libreto: Jacques Autreau, Adrien-Joseph Le Valois d’Orville
Collegium Vocale 1704
Orchestr Státní opery
Balet Opery Národního divadla
Zpěváci
Vedle fantastického výkonu Marcela Beekmana jako Platée, zaujal ve dvojroli Thespise a Merkura, mladý britský tenorista Ruairi Bowen specialista na barokní repertoár. Výborný je i
Pavol Kubáň jako Jupiter, stejně jako Tomáš Šelc ve dvojroli rolí Satyra a Kithairona Lukáš Zeman je skvělý jako bůh žertu Momus. Sopranistka Olga Jelínková zaujala ve dvojroli Šílenství i Thalie, skvělý pěvecký výkon korunovala vynikajícím hereckým výkonem.
V menších rolích předvedly znamenité výkony Pavla Radostové ve dvojroli Amora a Clarine a Michaela Zajmi jako Juno.
Inscenační tým
Režie: SKUTR (Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský)
Dirigent: Václav Luks
Choreografie: Jan Kodet
Kostýmy: Simona Rybáková
Světelný design: SKUTR (Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský), Jakub Kopecký
Video design, scéna: Jakub Kopecký
Dramaturgie: Ondřej Hučín
Choreografie baletního mistra Jana Kodeta je nádherná. Balet zapadá se samozřejmostí do inscenace a dokresluje ji, kombinuje klasiku s prvky moderního tance. Kodet pravidelně spolupracuje s mladými tanečníky, s režiséry multižánrového ražení (s režisérským tandemem SKUTR). Simona Rybáková je držitelkou mnoha ocenění zahraničních i domácích ( Český lev-2x). Kostýmy Simony Rybákové nabízejí nádhernou podívanou. Jsou pestré, majestátní i střídmé. Zdařilé jsou kostýmy žab s květinovými prvky pro členy Collegia Vocale 1704. Scéna Jakuba Kopeckého od úvodní řecké vinice, hostiny, venkovské krajiny a bažiny přesně ladí s dějem opery. Kopecký je i tvůrcem světelného designu a videodesignu. Po premiéře byli tvůrci inscenace odměněni zaslouženým dlouhotrvajícím potleskem ve stoje. Představení je po všech stránkách dokonalé, vynikající.
Jean-Philippe Rameau (1683–1764) byl všestranný skladatel a teoretik povýšený do šlechtického stavu, titulovaný Compositeur du Cabinet du roi. Byl nástupcem slavného J. B. Lullyho. Operu Platée napsal na přání hudbymilovného panovníka Ludvíka XV. k oslavám svatby jeho syna. Existují dvě verze autorizované Rameauem. První z roku 1745, kterou napsal pro dvůr, a druhá z roku 1749, kterou upravil pro Académie d’opéra. Ve Státní opeře se uvádí druhá verze s výjimkou závěru, který je z verze první. Platée se po triumfální premiéře let. tehdejší let. 28 let. I úspěšná opera vydržela v baroku na repertoáru zpravidla jen jednu sezónu. Po roce 1772 zcela zmizela z jeviště na celých 128 let. Ve 20. století se o její znovu vzkříšení postarala inscenace na festivalu v Aix-en-Provence.
Collegium Vocale 1704
Collegium Vocale 1704 vzniklo původně jako sesterský soubor barokního orchestru Collegium 1704 specializujícího se na poučenou interpretaci a hru na dobové nástroje. Pod vedením Václava Lukse se však i čistě samostatně účastní mnoha prestižníchi mezinárodních projektů se špičkovými uměleckými tělesy
Marcel Beekman
Holandský tenorista Marcel Beekman je proslulý svou interpretací staré i soudobé hudby.
K jeho nejvýznamnějším výkonům v sezoně 2024/25 patří vedle Platée debut v roli
Falsacappy (Offenbach: Bandité) v Opéra national de Paris a debut v roli Dona Curzia
(Mozart: Figarova svatba) ve Staatsoper Berlin. Marcel Beekman vystupoval na mnoha
prestižních scénách, jako jsou Salzburger Festspiele, Opéra Comique v Paříži a Carnegie
Hall. Spolupracoval s renomovanými dirigenty a orchestry. Marcel Beekman je známý
i svými vynikajícími schopnostmi v oblasti avantgardního repertoáru a premiéroval řadu
děl, která byla složena speciálně pro něj. Jeho ztvárnění Platée v inscenaci Roberta Carsena
pro Theater an der Wien pod taktovkou Williama Christieho vyšlo na DVD a CD a sklidilo
nadšené recenze.
Jaromír Hampl Zdroj a foto: Státní opera (Pavel Hejný)
