V Dlouhé sáhli po hře z raného období Bertolta Brechta. Brecht hru V džungli měst napsal v letech 1920-1924. Hraje se v překladu Ludvíka Kundery a Rudolfa Vápeníka. Drama o hledání svobody je postaveno na banální zápletce celoživotního boje dvou mužů.
V Chicagu roku 1912 se setkávají dva muži zaměstnanec půjčovny knih Garga a obchodník se dřevem asijského původu Shlink. Neznají se, nikdy před tím se neviděli. Přesto mezi nimi bez zjevného důvodu začíná boj. Boj, který nešetří nikoho, ani jejich nejbližší. Boj připomíná boxerský zápas, ringem jsou temná zákoutí města. Inspirací pro hru byl boxerský zápas. Brechta fascinovala absurdita, že dva lidé, kteří proti sobě nic nemají se zbijí. Vidíme obraz společnosti, v níž jsou všechny vztahy podřízeny individuálním zájmům a tržním mechanismům. Mezigenerační konflikt, nesnášenlivost ve společnosti, sociální rozdíly a podobná témata nám nejsou cizí ani dnes po 100 letech od vzniku hry. „Je rok 1912. Jste ve městě Chicagu. Sledujete nevysvětlitelné zápolení dvou mužů a jste svědky zániku rodiny, která přišla ze savan do houštin velkého města. Nalámejte si hlavu nad motivy tohoto boje, ale účastněte se snažení těchto lidí, posuďte nestranně způsob boje obou protivníků a zaměřte se na finiš,“ vysvětluje Brecht v „návodu“ ke čtení hry. „Přestože je to zvláštní text, rozkryli jsme v něm spoustu věcí, jako je válečné napětí a všeobecný neklid, který je překrýván krásně formální stránkou našich vizáží,“ řekl představitel Shlinka Jan Sklenář. „Tato hra je krajní interpretací osamocení a odcizení moderního člověka, který se v dynamickém světě techniky, obchodu, podnikání a hýření není schopen navázat jakýkoliv lidský kontakt, nejen přátelský, ale i nepřátelský: i nepřátelství se stává nedostižným cílem,“ řekl o hře režisér Jan Grossman. Režisér David Šiktanc hru poprvé nastudoval před třinácti lety jako svou absolventskou inscenaci v divadle Disk. Hraje se bez přestávky 1 hodinu a 40 minut.
Herci
Představitelé hlavních rolí George Gargy i Shlinka Samuel Toman a Jan Sklenář v představení excelují. Všichni herci hrají s chutí a předvádějí dobré výkony, jak je v Dlouhé pravidlem. Roli Johna Garga ztvárnil Tomáš Turek, Jan Staněk kazatele Armády spásy Skinnyho, Martin Matejka Collie Couche, zvaného pavián. J.Finnaye, zvaného Červ představuje Miroslav Zavičar, Pat Mankyho ztvárnil Dan Kranich. V ženských rolích nejvíce upoutají Klára Oltová jako Mae Gargová a Štěpánka Fingerhutová v roli Marie Gargové. Klára Suchá představuje Jane Larryovou. Režisér do inscenace vkomponoval ještě postavu Muzikanta, hraje ho Zaya Ganbold, který se kromě skládání hudby věnuje hře na kytaru a baskytaru. Dva roky studoval na DAMU. Má mongolské kořeny, ale narodil se v Česku. Muzikant na začátku uvede diváky do hry, představí čínskou menšinu a její pozici v Americe. Kromě toho se potom stará o hudební doprovod. „Když jsem na jevišti a slyším ty xenofobní a rasistické projevy, které v inscenaci zazní, vnímám je jako jakýsi ventil nedostatků, předsudků, strachu z neznáma-který se projevuje tak, že útočíme na něco, co mě může potenciálně ohrozit (myslím tím předsudky stylu „berou nám práci“ apod.) říká B. Ganbold.
Tvůrci inscenace
Režisér David Šiktanc je v současné době uměleckým šéfem činoherního studia v Ústí nad Labem. Tato inscenace je jeho první spoluprací s Divadlem v Dlouhé. V rámci 25. ročníku Dítě v Dlouhé byla uvedena jeho inscenace Svatojánský oheň, kterou připravil dle pohádky svého dědečka básníka Karla Šiktance.
Celkový dojem z inscenace umocňuje scénografie a kostýmy Jany Hausknechtové. Hra má 11 obrazů a každý se odehrává v jiném prostředí. Na scéně se však vše odehrává v lobby čínského hotelu. Výborně podbarvuje inscenaci hudba skladatele scénické hudby Ondřeje Švandrlíka. Švandrlík je i frontmanem hudební skupiny Nauzea. Dramaturgie Kateřina Studená, dramaturgická spolupráce Štěpán Otčenášek, Pohybová spolupráce Barbora Nechanická, Světelný design Jiří Šmirk
Hra byla za 100 let inscenována v ČR jen třikrát. To napovídá o náročnosti hry, která klade řadu provokativních otázek. Divadlo v Dlouhé se uvedení hry zhostilo se ctí.
Jaromír Hampl Foto: Divadlo v Dlouhé
