Po více než pětačtyřiceti letech uvádí Národní divadlo operu Zdeňka Fibicha Šárka. Hudebního nastudování se ujal hudební ředitel Opery Národního divadla Robert Jindra, který ke spolupráci přizval německého režiséra Kaye Linka. Premiéry proběhnou 7. a 9. listopadu 2024.
Šárka líčí vypuknutí tzv. dívčí války po smrti kněžny Libuše, kdy ženy chtěly získat zpět svá dosavadní práva, a volně tak navazuje na děj slavnostní opery Libuše Bedřicha Smetany. Mýtus o tragické vzpouře žen proti nadvládě mužů je přitom aktuální i v současném světě. „Fibichova Šárka je velkolepé dílo. Nabízí nám fascinující příběh ženy, která je schopná nepoddat se osudu, chce se bránit a emancipovat,“ říká režisér Kay Link a dodává: „Vidíme díky ní i to, jak moc nám mýty mohu říct o naší současnosti. Pokud vám evokuje dnešní režimy, které se snaží zbavit ženy práv a moci, nejste daleko od pravdy. Naším konceptem proto bylo ukázat nadčasovost tohoto příběhu.“ Důraz klade Kay Link i na psychologii jednotlivých postav – například to, jak se mohla Šárka do Ctirada, který byl jejím nepřítelem, zamilovat.
Šárka navazuje na Libuši
Podle hudebního ředitele Opery Národního divadla Roberta Jindry patří Šárka do zlatého fondu naší operní tvorby a zaujme jak svou nezaměnitelnou hudbou a nosným námětem, tak i dramaturgickou výstavbou i kvalitním libretem. „Jako velkého obdivovatele Smetanovy Libuše mě samozřejmě zaujala i souvislost těchto děl. Nejen, že Šárka vlastně plynule navazuje na Libuši, ale zasvěcený posluchač může vypozorovat i drobné motivické citace. Fibich vytvořil společně s Anežkou Schulzovou hudbu plnou emocí, bojových scén, ale především citových vzplanutí, která vzešla z jejich velmi silného osobního vztahu. Milostná scéna ve druhém jednání jako by připomínala Wagnerova Tristana a Isoldu. O Šárce a její uvedení v Národním divadle jsem již dlouhá léta přemýšlel, proto jsem velmi šťastný, že po dlouhých desetiletích k němu nyní dojde,“ konstatuje Robert Jindra. „Je to dílo, které patřilo do kmenového repertoáru, ale nyní je uváděno zřídka. Diváci tedy budou mít jedinečnou možnost vyslechnout a zhlédnout tuto nádhernou operu dnešní divadelní a hudební optikou.“
Poslední premiéra v rámci Roku české hudby
Operu Šárka zkomponoval Zdeněk Fibich na libreto své žačky a partnerky Anežky Schulzové. Poprvé byla uvedena 28. prosince 1897 na jevišti Národního divadla v hudebním nastudování Adolfa Čecha, v režii Adolfa Krössinga a výpravě Roberta Holzera a Mikoláše Alše. U publika zaznamenala velký úspěch a mezi jednotlivými inscenacemi obvykle nevznikala delší přestávka než pět až šest let. Od derniéry poslední inscenace uplynulo však již 45 let. „Šárka je poslední premiérou tohoto roku, kterou uvádíme v rámci Roku české hudby 2024 – po Dvořákově Rusalce a po hudební komedii Bedřicha Smetany Tajemství. Nyní se pozornost dostává ke Zdeňku Fibichovi, stoupenci smetanovského směru a wagnerovského hudebního dramatu. Jsem velmi rád, že naše publikum má po dlouhé době opět šanci tuto operu vidět v Národním divadle, pro něž byla napsána,“ dodává Per Boye Hansen, umělecký ředitel Opery Národního divadla a Státní opery. „Držím palce všem tvůrcům v čele s dirigentem Robertem Jindrou a režisérem Kay Linkem. Opera Šárka se hraje málo, ale je to bezesporu dílo, které umí překvapivě inspirovat,“ konstatuje Jan Burian, generální ředitel Národního divadla.
Jako Šárka vystoupí německá sopranistka Maida Hundeling, držitelka Thálie za rok 2017, kterou návštěvníci Národního divadla mohou obdivovat i jako Turandot v opeře Giacoma Pucciniho. Roli Přemysla ztvární barytonista Svatopluk Sem, jehož mohou návštěvníci Národního divadla a Státní opery znát mj. i jako Přemysla ve Smetanově opeře Libuše, v roli Ctirada se v Národním divadle poprvé představí polský tenorista Tadeusz Szlenkier. Postavu Vlasty alternují mezzosopranistky Ester Pavlů a Jolana Fogašová, kněze Vitoraze zpívá sólista Opery ND a SO František Zahradníček. Druhým dirigentem této operní produkce bude Jan Chalupecký. Režisér Kay Link ke spolupráci přizval scénografa Franka Alberta a kostýmní výtvarnici Ninu Reichmann. Ti inscenaci pojali tak, aby akcentovali nadčasovost a aktuálnost tohoto příběhu. Světelný design vytváří Martin Bronec.
