I když mám hudbu Bedřicha Smetany ráda, opera Prodána nevěsta mi nikdy k srdci nepřirostla. Bylo to dáno i tím, že inscenace, které jsem měla možnost vidět, byly zdlouhavé, nudné, nebo naopak experimentální natolik, že úplně zničily příběh, jeho komiku i Smetanovu hudbu. Změnilo se to až teď, díky komorní inscenaci Opery lidem uváděné v sále Pražského Hlaholu. Konečně je tu „Prodanka“, která je zábavná, skvěle zazpívaná a diváka plně vtáhne do děje.
Hraje se v unikátním secesním sále Pražského Hlaholu, na nábřeží mezi Národním divadlem a Tančícím domem, kde Bedřich Smetana osobně působil jako sbormistr. Není tu žádné jeviště, diváci sedí v půlkruhu v několika řadách a účinkující, kteří jsou těsně před nimi, tak mají na dosah ruky. Občas s nimi vstoupí do drobného kontaktu, jinak ale hrají svůj příběh. Vidět klasickou operu takto zblízka, to se povede málokdy a na reakcích diváků bylo vidět, že to oceňují – i o přestávce zaznívalo, že jde o mimořádný, dokonce až interaktivní zážitek. Výhodou inscenace je i to, že se vrací k původní verzi s mluveným slovem a je zkrácená (i s přestávkou trvá lehce přes 2 hodiny). Opeře to prospělo, zápletka je jasná, přehledná a děj svižně plyne. Není třeba ani orchestr – zdejší komorní verze si vystačí s klavírem (doprovod Ahmad Hedar) a dvěma klarinety.
Režie se ujal Vladimír Chmelo, operní pěvec, ředitel Českého pěveckého institutu, v jehož rámci projekt Opera lidem vznikl, a zároveň představitel Krušiny. Prodanou nevěstu vykládá tradičně, postavy obléká do slušivých krojů (kostýmy Roman Šolc), neexperimentuje, jde po příběhu. Jeho režie je jednoduchá a o to víc efektní – celé scéně dominuje jeden stůl a tři židle stojící těsně před diváky a dřevěný houpací koník, kterého tu na pár místech využijí jen dospělí. Je až s podivem, jak toto málo stačí k odehrání celé opery. Jediným minusem tohoto prostoru, který má mimochodem výbornou akustiku, je horší viditelnost z třetí a čtvrté řady. Také fakt, že dle míst, na kterých sedíte, můžete interprety vidět až příliš často zády – sedají si totiž kolem stolu ze všech stran. Vzhledem k dispozicím prostoru to ale nejspíš ani jinak vyřešit nejde.
Daniel Hůlka poprvé Kecalem
Nová Prodaná nevěsta se může pyšnit také vynikajícím obsazením, kterému v případě premiéry (6. 3. 2024) dominovala jeho mužská část. Představitelka Mařenky Tereza Mátlová onemocněla, v roli se tak představila její alternantka Bronislava Smržová. Zpívala krásně (především árie Ten lásky sen jí velice seděla), ale po herecké stránce ji mužští kolegové přehráli (mluvené slovo bylo tou nejslabší stránkou). Pěvecky i herecky jistý a vynikající výkon podal Peter Berger jako Jeník. Roli zná, sedí mu a ovládá ji perfektně. Stejně tak Vladimír Chmelo jako Krušina, jehož komplexní výkon je po všech stránkách výborný. Daniel Hůlka zpívá Kecala poprvé a ukazuje se, že mu mimořádně sedí. Jeho návrat k opernímu repertoáru je velkolepý, hlas mu zní krásně i v nejnižších polohách. Po Vodníkovi z Rusalky je to další vydařená role a moc se těším, v jaké se objeví příště. Výborný výkon podal i Vašek Peter Malý. Role, která v inscenacích často zaniká, je zde povedená i po herecké stránce. Navíc se zde velice vtipně podařilo zapojit i jednoho ze sponzorů inscenace. Vašek je zde mladým, nezkušený klukem, který ve svém batůžku – aktovce nosí Lipánky. Ty si na stole rozpočítá, jeden si vybere a během zpěvu sní. To vše s lehkosti, hravostí a vtipem.
Velká pochvala patří i komediantům, které zde ztvárňuje děti pod vedením akrobata Jurije Kolvy. Na malém prostoru se jim daří dělat hvězdy, salta, přemety a předvádět akrobatická čísla. Jejich živé vystoupení také patří k vrcholům večera.
Prodána nevěsta v Pražském Hlaholu je zkrátka velmi povedené představení, které se hodí pro všechny generace diváků. Pokud chcete vidět českou klasiku, vyrazte sem. Extravagantní pojetí, které bohužel nabízí naše nedaleko stojící první scéna, vás od této opery spíš odradí. Tady vás ale Smetana nadchne a chytí za srdce. Prodaná nevěsta je tu vtipná, upřímná a na nic si nehraje. Pro mimopražské se navíc chystají i uvedení na zámcích a v dalších lokacích.
Hodnocení 100 %
Monika Brabcová (autorka je doktorkou teatrologie)
