Černou komedii Lee Halla Vaříme s Elvisem plnou typicky britského humoru na libeňské scéně okoření slavné hity z repertoáru Elvise Presleyho zpívané naživo. Autor předlohy, významný britský dramatik, spisovatel a básník, sedmapadesátiletý Lee Hall napsal mimo jiné i libreto slavného muzikálu Billy Eliott, který patří k nejúspěšnějším londýnským muzikálům posledních let.
Do Prahy, konkrétně do Divadla pod Palmovkou, kde má za sebou i úspěšnou divadelní adaptaci Zamilovaný Shakespeare, se tak tvorba Halla vrací již po druhé. „Tehdejší britská dramatika, pro kterou se vžil termín In-yer-face, to znamená v podstatě do ksichtu, byla vlastně řada her, které byly velmi nekonformní, velmi nepříjemné, až by se dalo říct agresivní. Věnovaly se tématům, kterým se do té doby umění nevěnovalo. Máme prostě pocit, že ta naše dnešní doba potřebuje taky mluvit víc o tom, co třeba je nepříjemný, o čem se nemluví,“ dodává dramaturg Ladislav Stýblo, který hru přeložil. Hra zaujme nevšedním černým humorem.
Komika hry však přes veškeré pobavení a smích, se kterým mistrovsky pracuje v duchu nejlepších moderních komedií, míří k hlubším souvislostem lidského života a duše. Je plná překvapivých situací zachycujících rozporuplnost a absurditu života.
Sex, jídlo a Rock’n’Roll – děj hry
Máma je učitelka a anorektička a dceři Jill je šestnáct let, má nadváhu a miluje kuchařské knihy. Táta býval imitátorem Elvise Presleyho a stejně jako on se cítíval být králem – Elvisův styl i slavné hity prostupovaly celým jeho životem, dokud neochrnul po autonehodě. Máma s dcerou se musí s těžkou situací vyrovnat a obě tak činí po svém: máma nespoutanými vztahy s mladými muži a Jill nespoutaným vařením. Obě přitom do pokusů o vyrovnání se s životem zapojují jednoho a téhož muže, Mámina milence Stuarta. Táta upoutaný na vozíku je sice mimo ženami rozpoutané dění, má však divoce surreální halucinace, ve kterých se stává Elvisem, zpívá elvisovské hity a pronáší bizarní proslovy o světě, smyslu života, lásce, životě.
Herci:
V hlavních rolích se představili Ondřej Veselý jako Táta, Vendula Fialová jako Máma Pavla, Gajdošíková ztvárnila dceru Jill a hostující Teodor Dlugoš Stuarta. Jak vnímají své postavy herci ? „Elvis byl obrovská hvězda. Postava Táty, kterého představuji, Elvise miluje a touží se jím stát. Vzdal se své práce a živil se revivalem Elvise. Hrál stejnou muziku, oblékal se do stejného kostýmu a lidem předváděl charakteristickou show“, vysvětluje Ondřej Veselý a dodává „Práce na této postavě je pro mě velmi zajímavá. Je to více o zpěvu než o hraní, což je pro mě něco zcela nového.“ Vendula Fialová a ke své postavě Mámy dodává „Herecky postavu vnímám jako velký oříšek. Což je to nejlepší, co se herečce může stát. Má tolik vrstev, vidím ji v tolika barvách, a přitom má ještě spoustu tajemství. A ty rozklíčujeme“, ke své postavě Mámy dodává, že pro ni představuje rozpolcenost. „To je první, co mě napadne. Je mi věkově blízká, ale zažívá úplně jinou životní story. Na první dobrou je nesympatická, povrchní, snad i zlá, ale ukazuje to, co v životě asi poznal každý: události nás někdy dovedou k chování, které prostě není sympatické, je pudové a je zaviněno bolestí, která se nám stala. Je příliš brzy ji determinovat, jsme v procesu zkoušení, to podstatné se ještě vyloupne.“ Pavla Gajdošíková představitelka Jill charakterizuje specifičnost Jill „Postavu Jill vnímám jako teenagerku, která se skrze své projevy a záliby – což je především vaření – snaží vyřešit svůj vnitřní chaos, jakousi zraněnost a bezradnost. Je docela záludná a těším se, na co ještě přijdeme. Představuje pro mě hledání a napojení na další postavy. Mám k ní sympatie.“ „Stuart je prostý, přímý mladý muž, který má svůj svět. Pracuje jako ´supervizor sladkého zboží´ a je na to náležitě pyšný. Nejvíc ho zajímají zákusky, což je mi sympatické,“ říká jeho představitel Teodor Dlugoš „Líbí se mi, že jedná s dobrým úmyslem. Pro svou přímost se ale dostává do nestandardních situací, se kterými si neví úplně rady a řeší je po svém. “Všichni herci hrají velmi dobře, výborně zahrané jsou obě ženské role, zejména však musíme vyzvednout excelentní výkon Pavly Gajdošíkové. Ta upoutala pozornost již v předcházející premiéře jako Mařenka v Prodané nevěstě. Představitelé mužských rolí Teodor Dlugoš i Ondřej Veselý mají smůlu, že je zastínili excelentní výkony Pavly Gajdošíkové a Venduly Fialové. Ale i jejich výkon se nám líbil
Tvůrci představení
Režie se ujala chorvatská režisérka Ksenija Krčar dramatička, překladatelka, kulturní organizátorka a aktivistka narozená v roce 1977 v chorvatském Varaždíně., v roce 2002 na DAMU v Praze absolvovala obor divadelní režie. v chorvatském Národním divadle ve Varaždíně. Již během studií režírovala v několika českých divadlech. Po návratu do Chorvatska vstoupila v roce 2006 do angažmá v HNK (Chorvatské národní divadlo). Režisérka s herci našla společnou notu. Výprava je dílem chorvatského vizuálního a multimediálního umělce, scénografa a divadelního producenta Leo Vukeliće. Je iniciátorem Noci divadel v Chorvatsku, na kterou po několika letech navázala i Noc divadel v Česku – jeden z největších divadelních svátků v Evropě. Leo Vukelić studoval v Záhřebu Akademii výtvarných umění a v Düsseldorfu ve třídě prof. Magdaleny Jetelové, kde na Kunstakademii absolvoval obor sochařství. Je finalistou ceny Radoslava Putara a držitel několika domácích i zahraničních cen za výtvarnou, kostýmní a scénografickou tvorbu. Hezká výprava dobře souzní s inscenací. Hudba je dílem Mateje Šteska, který pochází z Bánské Bystrice Hudební skladatel a instrumentalista působí v Praze, nahrál zde své první autorské album Sirény (2015) a napsal 5 muzikálů pro děti. V současnosti tvoří hudbu pro činohry, často spolupracuje s režisérem a dramatikem Tomášem Dianiškou, pro kterého mezi lety 2019-2023 napsal hudbu k 9 inscenacím. Nyní mu vychází druhé autorské album Druhá Doska. Jeho hudba zdařile podbarvuje představení.
Hudební nastudování vytvořil Martin Rada. Ve zdejším divadle již hudebně nastudoval inscenaci Prodané nevěsty.
Jaromír Hampl Foto: Divadlo pod Palmovkou
