Divadelní spolek JEDL vstoupil do nového roku premiérou autorského textu Lucie Trmíkové Ženy, držte huby! o kunsthistoričce, profesorce klasické archeologie Růženě Vackové, kterou perzekuoval komunistický režim. Inscenace v režii Jana Nebeského je zasazena do kriminálu, ve kterém se diváci potkají nejen s Růženou, ale i s dalšími spoluvězeňkyněmi a jejich příběhy. Představení o ženě, kterou nesrovnal do latě ani šestnáctiletý komunistický žalář, se poprvé představilo divákům Studia Švandova divadla 7. února.
Růžena Vacková patří mezi nejvýznamnější osobnosti naší moderní historie. Na začátku roku 1945 byla zatčena nacisty pro přípravu velezrady, odsouzena k trestu smrti, kterému unikla díky květnovému povstání. V únoru 1952 ji zatkla Státní bezpečnost. Podle komunistických prokurátorů kazila mládež, byla velezrádkyně, špionka a agentka Vatikánu. Soud ji poslal na 22 let do vězení. Jedna z nejdéle vězněných žen opakovaně odmítala žádosti o milost. „Za nic nepykám, protože i toto místo, na němž jsem, je místo, které mám ze svého svobodného rozhodnutí. I to, že zde setrvávám, zase vyplývá z toho, že se řídím svou svobodnou vůlí,“ úryvek z dopisů Růženy Vackové. Po necelých 16 letech strávených za mřížemi ji komunistický režim propustil.
Pro spoluvězeňkyně byla celé ty roky majákem v bouři. Viděla „boží jiskru“ v každé jednotlivé zlodějce, prostitutce i vražedkyni, nejen ve svých spřízněných politických vězeňkyních. Založila tajnou vězeňskou univerzitu a vystřídala tak posluchárny Univerzity Karlovy za přednášky na vězeňských záchodcích. „Podnětem k vytvoření scénáře pro mě byl nekrolog Josefa Zvěřiny, ve kterém zmiňuje moment její konverze. Po smrti svého bratra a švagra, kteří byli popraveni nacisty za druhé světové války, před sebou viděla dvě cesty: buď důsledný nihilismus, nebo důsledný klad, buď nic – anebo Bůh. A racionálně zvolila víru. Okamžitě mě fascinovalo to, že pro víru se lze rozumově rozhodnout a bylo mi jasné, že s touto bytostí chci trávit čas a vytvořit o ní představení,“ prozrazuje Lucie Trmíková a dodává:„Ve scénáři cituji z dopisů Růženy Vackové z vězení, inspiruji se příběhy z knihy Byly jsme tam taky autorky Dagmar Šimkové a také pracuji s úryvky Holanovy Noci s Hamletem.“
V inscenaci Ženy, držte huby! se diváci s Růženou Vackovou ocitnou v komunistickém kriminále padesátých a šedesátých let. Během svého nuceného pobytu se potká s mladým dozorcem (hraje ho Jiří Černý), který miluje svůj vzor socialistického člověka Jurije Gagarina a chystá se na vesmírný výlet. V těžkých chvílích ji navštíví také Anděl utěšitel, kterého ztvární Filip Dámec. Součástí představení je i živý hudební koncert. Interpretace Bachových skladeb zazní v podání Moniky Knoblochové na cembalo a Libora Maška na violoncello. Scénu navrhl Jan Nebeský ve spolupráci s dlouholetou spolupracovnicí JEDLu, Petrou Vlachynskou, která je rovněž autorkou kostýmů. Autorem zhudebněných pasáží je Matouš Hejl.
Premiéra: 7. 2. 2023
Reprízy: 9. 2. / 20. 2. / 10. 3. / 12. 3.
O INSCENACI ŽENY, DRŽTE HUBY!
REŽIE: Jan Nebeský
SCÉNÁŘ: Lucie Trmíková
HUDBA: Matouš Hejl
HUDEBNÍ DOPROVOD: Monika Knoblochová /cembalo/, Libor Mašek /violoncello/
SCÉNA: Jan Nebeský, Petra Vlachynská
KOSTÝMY: Petra Vlachynská
HRAJÍ: Lucie Trmíková, Filip Dámec, Jiří Černý
